Digitální technická mapa ČR – nejen povinnost pro vybrané subjekty, ale praktická nutnost

DTM ČR umožňuje snadný přístup k informacím o technické infrastruktuře, která se nachází na konkrétním území, a přispívá k efektivnímu rozhodování v oblasti stavebních projektů. Toto ovšem platí pouze za předpokladu, že data vložená do DTM budou správná a kompletní.

Jak funguje digitální technická mapa?

Digitální technická mapa zobrazuje informace o technické infrastruktuře v daném území. Tyto údaje zadávají vlastníci, správci a provozovatelé dopravní a technické infrastruktury, kteří definují tzv. části DTI. Části DTI jsou specifické oblasti, kde daný subjekt spravuje nebo vlastní infrastrukturu.

V současnosti se proces načítání dat provádí pomocí protnutí zadaného polygonu s částmi DTI. To znamená, že když stavebník nebo správce území zadá konkrétní území (například parcelu nebo katastrální území), systém identifikuje všechny subjekty, jejichž část infrastruktury se v dané lokalitě nachází.

Jaké problémy přináší současné nastavení DTM?

Přestože Digitální technická mapa poskytuje užitečné informace, v praxi se ukazuje, že některé subjekty nezadávají data do systému zcela správně. Někteří vlastníci a správci infrastruktury definují části DTI příliš široce či si například situaci zjednodušují. Příkladem může být vodárna, která si pro vodovod v rámci celého katastrálního území zadá pouze obecný polygon pokrývající celou tuto oblast, aniž by uvedla skutečný průběh sítě. Takovýto přístup vede k situaci, kdy se pro malé území, které konkrétně stavitele zajímají, vrátí velice široký seznam subjektů, který nezohledňuje skutečnou existenci infrastruktury v dané lokalitě.

Jaké nás čekají chystané změny a vylepšení systému?

Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZK) si je vědom těchto problémů a připravuje změny, které zlepší přesnost a účinnost systému. Novinkou bude zúžení seznamu subjektů, které budou vybarveny podle toho, zda mají reálnou infrastrukturu v zadané oblasti (Validace CDTI). Tento přístup bude rozlišovat mezi částmi DTI, které jsou „prázdné“, a těmi, které skutečně obsahují přesně definovaný rozsah infrastruktury.

Příklad: Pokud vodárna zadala část DTI pro vodovod pouze jako celé katastrální území, ale skutečně existující vodovod se nachází pouze na konkrétní trase, bude tento subjekt zobrazen jako nízké důležitosti. Pokud však skutečná trasa vodovodu protne zadané území, subjekt bude zařazen do seznamu vyšší důležitosti. Konkrétní metodiku nyní zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Co si od těchto změn ČÚZK slibuje?

Tento nový systém bude mít pozitivní dopad na stavební řízení. Stavební úřady budou mít lepší přehled o tom, které subjekty mají skutečnou infrastrukturu v oblasti, kterou stavitelé zvažují. Na základě těchto informací budou stavební úřady schopny omezit počet požadovaných vyjádření k existenci sítí, což zrychlí a zjednoduší proces stavebního řízení.

Příkladem konkrétní aplikace tohoto systému je situace, kdy správce plynovodu bude mít možnost definovat rozšířenou část DTI, která bude odpovídat skutečné trase plynovodu nebo ochrannému pásmu. Pokud nebude existovat žádná reálná překážka v zadané lokalitě, nebude nutné kontaktovat správce plynovodu, což výrazně ušetří čas a administrativní náklady.

S postupným zaváděním těchto změn se bude stále klást důraz na přesnost a relevantnost údajů v digitální technické mapě. Je nezbytné, aby subjekty správně definovaly nejen části DTI, ale i jejich skutečné rozsahy, které odpovídají existujícím infrastrukturám.

‍

Autor: Tým MAWIS

‍